|
Article in other languages:
|
Vegetariánství je způsob stravování, který zakazuje konzumaci některých živočišných produktů. Obecně lze říci, že vegetarián je člověk, který nejí maso (včetně ryb a mořských plodů[1]). Dá se však rozlišit mnoho druhů vegetariánství, z nichž nejtypičtějším je odmítání všech produktů, při jejichž výrobě bylo zvíře usmrceno (jatečné produkty - například maso, sádlo, želatina nebo syřidlo z telecích žaludků; kaviár apod.)[2]. Naopak přísnější typ vegetariánství - způsob stravování nazývaný veganství z jídelníčku vylučuje veškeré produkty živočišného původu, takže například i mléčné výrobky, vejce a med. Někteří vegetariáni odmítají také potraviny, které sice nemusí obsahovat živočišné produkty, ale při jejichž výrobě byly živočišné produkty použity (například některé druhy alkoholových nápojů, které byly čistěny vyzím klihem nebo rozdrcenými schránkami korýšů; cukr (především z cukrové třtiny) bělený kostním uhlím apod.). Někteří vegetariáni, kteří běžně vejce jedí, mohou odmítat oplozená vejce a/nebo nakupovat pouze bio-vejce. Často je vegetariánství považováno za životní styl, jehož stoupenci se snaží žít zdravě i v jiných oblastech, než je stravování, a proto například nekouří, a kteří se mimo jiné vyznačují i tím, že odmítají některé typy oblečení, při jejichž výrobě bylo zvíře zabito, jako například kůži, kožešinu nebo hedvábí. Někteří vegané odmítají i další oblečení živočišného původu jako je například vlna. Kromě oblečení se vegetariáni často vyhýbají například používání peří, slonoviny, perel a šelaku. (viz Živočišný produkt) Dalším fenoménem, který se mezi vegetariány hojně vyskytuje, je i odmítání kosmetiky testované na zvířatech, nenavštěvování některých cirkusů a zákaz dalších aktivit spojených s omezováním práv zvířat. Ekonomicky se tedy může jednat o více nebo méně přísný bojkot produktů a služeb, které přímo zapříčiňují zabíjení zvířat nebo jejich zneužívání. Existuje mnoho důvodů, kvůli kterým lidé volí vegetariánství, a mezi ně patří například zdravotní, etické, náboženské, environmentální, ekonomické, psychologické, kulturní nebo sociální.
Terminologie
Typy vegetariánstvíVegetariáni se dají rozdělit do několika skupin podle toho, jaké produkty živočišného původu odmítají a které ne. Uvnitř těchto hlavních čtyř typů můžeme rozlišit ještě další podskupiny podle konkrétnějších kritérií. Podobně existuje i několik druhů částečného vegetariánství podle toho, jaké druhy masa jsou povoleny. Můžeme však najít i spoustu dalších způsobů stravování nebo životního stylu, které s vegetariánstvím úzce souvisí. Základní typy vegetariánské stravy
Ve stravě je společným znakem všech druhů vegetariánství odmítání masa. V postoji k dalším živočišným produktům se následující čtyři základní typy vegetariánství liší:
Specifické typy vegetariánského stravováníKromě čtyř typů vegetariánství rozdělených podle toho, zda jejich vyznavači jedí vejce a/nebo mléko, existují i další konkrétnější formy stravování, které většinou kombinují vegetariánské zásady stravování s dalšími pravidly:
Stánek s ovocem na barcelonském tržišti.
Vitariánská rajčatová omáčka s těstovinami, ořechy a zeleninou.
Částečné vegetariánství
Typy stravování, které jsou pouze částečně vegetariánské, se souhrnně označují jako semivegetariánství.[10] Semivegetariáni mohou ze své stravy vyloučit buď konkrétní druh(y) masa nebo konzumovat maso v omezené míře a podle toho můžeme rozlišit několik semivegetariánských způsobů stravování:
Částeční vegetariáni bývají často kritizováni úplnými vegetariány a mohou být označováni za „pseudovegetariány“.[10] Související typy stravování a životního stylu
Neoficiální logo freeganství.
S vegetariánskou stravou souvisí několik dalších způsobů stravy, které bývají s vegetariánstvím často kombinovány:
Původ slovaVegetarian Society ve Velké Británii, která byla založená roku 1847, se domnívá, že založila slovo vegetarian z latinského vegetus, což znamená „plný života“ (to, jak se prý cítili první vegetariáni díky vegetariánské stravě).[16] Většina jiných zdrojů však tvrdí, že označení vzniklo z anglického slova vegetable (zelenina).[17] Slovo vegetarian bylo používáno již před založením Vegetariánské společnosti, ale především díky ní se rozšířilo do širšího povědomí. Do češtiny bylo slovo převzato a doplněno o čárku nad druhým a - tím vzniklo české slovo vegetarián. Geografická specifika označeníV západním světě se označení vegetarián používá nejčastěji pro laktoovovegetariány, ale v Indii nejčastěji označuje laktovegetariány a v Japonsku se tímto slovem často (i když ne příliš správně) označují pescetariáni. Další označeníVe smyslu „vegetarián“ nebo „vegetariánský“ (a nebo také „vegan“ nebo „veganský“) se používají i další podobná slova jako například veggie (třeba v názvu Veggie Pride[18]), vege (jako v názvu restaurace Vege Vitálka[19]), vega (například v názvu značky VegaVital) nebo veg (jako v názvu restaurace Veg Food[20]). Vegetariánství spolu s veganstvím, vitariánstvím, frutariánstvím, makrobiotikou a podobnými způsoby stravy bývá označováno jako plant-based diet (anglicky strava založená na rostlinných produktech), protože většina požívaných potravin má rostlinný původ. Vegetariáni (a vegani) bývají často zaměňováni s pojmem „býložravec“, který označuje obecně všechny živočichy živící se rostlinnou stravou. Historie vegetariánství
První zmínka o vegetariánské stravě pochází ze starověké Indie a ze starověkého Řecka ze šestého století př. n. l.[21] V obou případech bylo motivem nenásilí vůči zvířatům (v Indii známé jako ahinsá), které prosazovali především filozofové a náboženské skupiny. S rozšířením křesťanství v Římské říši vegetariánství prakticky zmizelo z Evropy.[22] Ve středověké Evropě se v některých církevních řádech objevoval zákaz konzumace masa jako součást asketického způsobu života, ale všechny povolovaly konzumaci ryb.[23] Vegetariánství se v Evropě znovuobjevilo za renesance,[24] ale teprve v 19. a 20. století se stalo rozšířenějším. První Vegetariánská společnost byla založena v Anglii v roce 1847 a po ní následovaly další v Německu, Nizozemsku a dalších zemích. Mezinárodní vegetariánská unie, která zastřešuje národní vegetariánské společnosti, vznikla v roce 1908.[25] Ve 20. století v západních společnostech popularita vegetariánského způsobu života rostla spolu se zájmem o výživu, etické otázky, východní filosofické a duchovní směry a později také se zájmem o ochranu životního prostředí a o problém chudoby. V Indii dnes tvoří vegetariáni 20-42 % populace, což znamená, že 70 % všech vegetariánů na světě je z Indie.[26] Vegetariánské organizace
Na světě existuje spousta organizací, které se snaží sdružovat vegetariány a především propagovat vegetariánský způsob života.[25] Všezastřešující světovou organizací je Mezinárodní vegetariánská unie (IVU), což je nezisková organizace, jejíž součástí jsou neziskové organizace, jejichž hlavním cílem je propagace vegetariánství a které jsou řízeny výhradně vegetariány.[25] Na mezinárodní úrovni působí také Evropská vegetariánská unie (EVU), která zastřešuje vegetariánské společnosti Evropy,[27] a Vegetarian Union of North America (VUNA), která zastřešuje vegetariánské organizace Kanady a USA.[28] Existuje také spousta vegetariánských organizací na úrovni států, které jsou často členy IVU nebo EVU[29] - například:
Vegetariánské akce
Veggie Pride v roce 2008 v Paříži.
Vegetariáni a vegetariánské organizace pořádají různé akce. Nejdůležitější z nich je Mezinárodní den vegetariánství 1. října, který v ČR pořádá Česká vegetariánská společnost[30]. O měsíc později, 1. listopadu, bývá pořádán Mezinárodní den veganství. Obě tyto akce se snaží upozornit na výhody daného způsobu života. Další důležitou vegetariánskou akcí je Veggie Pride - každoroční demonstrace pořádaná ve Francii, v Itálii a v Česku. Posláním akce je veřejně poukázat na existenci těch, kteří odmítají jíst zvířata, a na jejich solidaritu s oběťmi zneužívání a zabíjení zvířat.[31] V České republice proběhla první Veggie Pride 16. května 2009 v Praze.[18] Existují také akce zaměřené na propagaci částečného vegetariánství, případně omezení konzumace masa. Konkrétně může být příkladem Vegetariánská středa, která vychází z flexitariánství. Jde o to, že ve středu konzumují výhradně vegetariánskou stravu i nevegetariáni, což přispívá podobně (ale poměrně méně) jako čistě vegetariánská strava a zároveň neupírá konzumaci masa v jiných dnech v týdnu. Mottem lidí, kteří praktikují pravidlo Vegetariánské středy, je: „Nemusíte být vegetarián každý den, jen ve středu“.[32] Vegetariánství v různých zemích světaIndieIndie je země s největším podílem vegetariánů na světě a asi 70% všech vegetariánů pochází právě z Indie. Indie je považována za místo vzniku vegetariánství hlavně díky náboženství v oblasti. V Indii je hlavním směrem lakto vegetariánství, ale časté je i lakto-ovo vegetariánství. V Indii se hlásí k vegetariánství přibližně 30% obyvatelstva.[33] Spojené státyNejčastější je ve Spojených státech lakto-ovo vegetariánství, ale vegetariáni bývají často zaměňováni za pesco/pollo vegetariány, kteří některé maso tolerují.[34] Spojené královstvíVe Spojeném království se hlásí k vegetariánství 5% populace a běžně jsou výrobky ze živočišných produktů dobře rozpoznatelné. IrskoZde je poměr vegetariánů menší než v Británii, ale pro vegetariánské turisty je stravování poměrně jednoduché. Francie, Španělsko a ItálieV těchto zemích běžně bývají vegetariáni ignorováni, ale například italská kuchyně je z hlediska vegetariánských pokrmů celkem shovívavá. Německo a RakouskoV Německu se za vegetariány považuje 7,3 - 9% obyvatel. Některé typicky vegetariánské pokrmy však obsahují živočišné produkty. Dochází tak například k přidávání želatiny do jogurtu.[35] ŠvýcarskoV této zemi je pohled na vegetariánství rozdílný podle toho, ve které části země se nacházíte. V německy mluvící části je situace podobná Německu, ale v italsky a francouzsky mluvící části bývají vegetariáni ignorováni a neexistují tam žádné restaurace pro vegetariány. Podíl vegetariánů v populaci se stanovuje na 9%, což je celkem vysoké číslo. Norsko a DánskoZde je situace podobná Německu, ale vegetariánské obchody jsou zde méně časté. V Norsku je 1-2% vegetariánů v populaci. Česká republikaZde se situace postupně začíná přibližovat německy mluvícím zemím, ale počet vegetariánů je zde mnohem menší a vegetariánské restaurace zde nejsou příliš rozšířeny. Vegetariánství a zdravíPodle nedávno publikované zprávy Americké dietetické asociace a Kanadských dietologů je správně rozvržená vegetariánská strava nutričně vyvážená a zdravotně přínosná v prevenci i v léčbě různých onemocnění. Vyvážená vegetariánská strava je vhodná pro všechna životní období, včetně těhotenství, kojení, dětský věk i dospívání. Vegetariánská strava také může uspokojit nároky vrcholových sportovců. Na stránkách ADA lze nalézt abstrakt tohoto prohlášení. Český překlad celé zprávy(včetně výživových doporučení) lze nalézt na Britských listech. OdkazySouvisející článkyExterní odkazy
Reference
Questions for article: pesco vegetariánství |
This article is from Wikipedia. All text is available under the terms of the GNU Free Documentation License.
IHS Europe: Infrared Heating Systems for Home and Business.